ANIČKA

Teď opravdu vůbec nestíhám. Anička bude dělat příští týden talentovky na školu s rozšířenou výtvarkou, ne že bysme měli nějaký velký ambice, protože jí stejně nejvíc ze všeho zajímají zvířata, ale její základka za rok končí a všechny děti odchází už teď na gymply, jazykovky a do tříd s rozšířenou matykou, a kdyby tam zůstala, měla by příští rok za třídní učitelku, která bydlí v okně napříč přes náš dvůr a vystrkuje pořád z okna svoje hrozně velký kozy, naštěstí v podprsence, a hulí cigarety a čumí nám do kuchyně a je hrozně tlustá,mastná a samozřejmě zlá. Háček je v tom, že se tam dělají talentovky z kreslení a z kulturního přehledu, tak jsem doma trochu testovala Aničky kulturní přehled.

Ptala sem se jí, jaký má ráda knížky a ona, že teď zrovna čte Suchozemskou želvu, Křečka obecnýho a Všechno o chovu středních plemen zakrslých králíků. To nebude asi úplně to, co by chtěli slyšet na výtvarný škole, a tak jsem se jí zeptala: Kdo třeba ilustroval Macha a Šebestovou? A ona čuměla a ptala se: To někdo ilustroval? Tak jsem se jí snažila napovědět: Adolf…A Anička dopověděla: Hitler?

Chrudoš se nadechnul, třikrát, a pak řek, že Adolf Hitler dělal docela dobrý akvarely, ale že tím se bohužel neproslavil, i když pro lidstvo by bylo bývalo lepší, kdyby se držel umění! Anička na to spokojeně řekla: Tak vidíš, že taky maloval.

Pak jsme jely s Aničkou tramvají přes Karlák, a protože paní učitelka ve škole říkala, že se jich budou ptát na pražské památky, říkám jí : Aničko napravo je socha Elišky Krásnohorské a nalevo Karolína Světlá! Anička se na mě podívala, stejně jako když jsem se ptala na Adolfa Borna, a nedůvěřivě se zeptala: Karolína sjetá? A čím se proslavila?

Tak jsme si řekli, že zkusíme něco jednoduššího, a zeptali jsme se jí, jak se jmenuje ten nejslavnější a nejstarší most v Praze. Anička na to řekla, že pražský mosty dobře zná a že opravdu hodně známej a slavnej je Most milicionářů.

Tak jsme nechali kulturní a všeobecnej přehled plavat a donutili jsme jí, aby nakreslila nebo namalovala pět věcí, které se budou přikládat k přihlášce. Anička namalovala psa, ještěrku, dalšího psa…tak jsme jí řekli: Aničko, dobrý dobrý, maluješ krásný zvířátka, ale zkus nějaký postavy. Anička namalovala macešky. Tak jsem jí řekli: Ani, dobrý dobrý, ale tam budeš malovat nějakou fantazii, třeba něco na téma jaro, radost,vesmír,měla by sis to trochu připravit… Anička řekla, ať jí nebuzerujeme, že už to má rozmyšlený, že na talentovkách namaluje myš. Chrudoš jí řekl, že tam bude malovat volnou kresbu na zadání, že to zadání nebude myš, ale třeba radost, smutek, vesmír … Anička na to řekla, že když je to volná kresba,ona volně namaluje myš a vůbec že si bude malovat, co bude chtít a ať jí nenervujeme.

To jsme se teda oba pěkně nasrali a Chrudoš jí dal trochu moralizující přednášku na téma, že člověk si v životě nemůže dělat, co chce, že Picasso v jejím věku maloval plátna a voleje… na to Anička řekla, že voleje malovat nemůže, protože to by jí NĚKDO musel koupit volejový barvy…A to už Chrudoš začínal bejt hodně, ale opravdu hodně nasranej, tak jsem do toho vstoupila já a říkám jí proklientským hlasem, který obvykle používám na konfliktní zákazníky: Aničko, tam nebudeš malovat myši, ale nějakou volnou fantazii, ta paní učitelka říkala, že například loni děti malovaly obrázek na téma radost, měla by sis to trochu promyslet… Anička řekla, ať jí nebuzerujeme, že už má dávno promyšlený, co by namalovala na téma radost. Tak jsme nadšeně vyskočili a zeptali jsme se : To je skvělý a co bys nakreslila? A Anička řekla: Váš společnej pohřeb! A odešla si do kuchyně hrát s králíkem.

Takže jsem si na příští týden vzala v práci volno, abych s ní mohla jít na ty talentovky. Snad se tam nezhroutím a hlavně doufám, že nebudu muset být u toho, až se mýho dítěte budou ptát, jaký zná malíře, a ona řekne, že docela dobrý akvarely maloval Adolf Hitler, a možná si vzpomene,že ta voda, co teče pod mostem Milicionářů, se jmenuje Labe, a jako volnou kresbu na jakékoliv téma nakreslí myš. Pak se zřejmě konečně zhroutím a budu se muset vyrovnat s tím, že bude mít za třídní tu učitelku, co vystrkuje kozy z okna a přitom hulí a je strašně zlá.

Ah jo.

Škoda, že není nějaká základní škola zaměřená na chov drobných a středních hlodavců, která by na opravdu vědecký úrovni vyučovala vztah kvality výkalů malých a středních hlodavců k množství a poměru sušených a čerstvých elementů v podávané stravě, protože tohle je téma, který Anička důsledně a s nasazením řeší. Třeba dva týdny porovnává výkaly našich jednotlivých hlodavců, prohlíží si je lupou, suší je na topení a pak archivuje v malinkejch mističkách, který jsou všude. Na stole, za skříní, v květníku, za oknem, pod postelí. Zlatá výtvarka!