Kalhoty

Taky máte dneska takovou chandru a depku a smutek a prostě všechno tmavý? Na mě někdo hodil dneska deku. Chce se mi brečet. Koupila jsem si další kalhoty, když mám depky, nakupuju. 

Teda ve skutečnosti jsem koupila další troje kalhoty, jedny pro sebe, druhý pro Anču, třetí pro sebe, pro Anču nebo pro mámu, podle toho komu budou, jsou na gumu. Na hodně pružnou gumu. Nedokázala jsem to s těma kalhotama prostě vůbec zastavit. 
Ty kalhoty pro Anču jsou Anče velký, tak si vezme ty třetí pro mámu, mámě ty po Anče nebudou, protože jsou na mámu moc malý, takže budu muset ještě jedny pro mámu přikoupit. Možná by se líbily i tchýni. Zapomněla jsem úplně na ségru. 
Až to dám zase pěkně všechno s těma kalhotama do pořádku, tak na těch, co zbydou, se oběsim, a bude klid . Pohřeb mi zaplatí HáemKo, aspoň v to doufám. Bude mít pěknou reklamu, do rakve si vezmu ty svoje kalhoty a máma s Aničkou, se ségrou s tchýní mi půjdou za rakví v těch jejich. Zbylý kalhoty bude tahat po doma patolog. 

Prodžekt tedy mám, ale že by mi to zrovna rozehnalo tu chandru, to úplně říct nemůžu. Čím budu rozhánět chandru a depky, až budu na podpoře a nebudu mít na kalhoty, to teda nevím, možná právě z toho mám tu depku. Možná by mi mohla doktorka místo prášků předepisovat na pokladnu rovnou kalhoty, měla bych to bez starostí.