Sv. v Teplákovce - 7.díl

 
Jsme opět v meeting roomu, kde má Zina meeting se svým týmem, kterému se neformálně ve slévárně říká Zininy spratci. Jsou to všechno týpci a typky do třiceti let.
Nejstarší z nich je Vašek, který je Zinin nejbližší pomocník. Vaškovi je 33 let a je tedy tak starý jako Kristus, když ho ukřižovali. Zina mu to často připomíná a vynucuje si tak strachem jeho oddanost.
Zina iniciovala dotazník, ve kterém mají zaměstnanci bez obav upřímně, na rovinu a anonymně se vyjádřit, jaké by si přáli zaměstnanecké benefity.
 
Ina, jedna z Vaškových pomocnic (support asistentka HR support manažera):
Takže holky z technickýho …
 
Zina:
Ááááá, náš jurskej park... 
 
Naráží na to, že v technickém oddělení kromě Michala pracují ženy 30+, 40+ a dokonce i asi dvě 50+. Bleskne jí hlavou, že tam vezme Georga, aby viděl, že seniory nemají jen u vrátnice a ušetří tak za najímání starších brigádníků jako seniorského parku.
 
Ina:
Takže náš Jurskej park (chce se Zině zavděčit  a opakuje její vtip) by chtěl zřídit kuřárnu, zákaz kouření po celé budově a před budovou se jim nelíbí. Dál nechtějí jako bonus slevu 50% na permici do fitka Pružina, cvičit z nich žádná nechodí. Zaslechla jsem je v kuchyňce, jak si říkají, že potřebují zaplatit inkaso a nájem a ne chodit někam skákat. 
 
Zina posměšně:
Zrovna ty! Ty by potřebovaly nejvíc chodit cvičit, plavat, zdravě jíst a nekouřit. Když nevyjdou s platem, tak si mají najít ještě jeden džob, nic jim v tom nebrání. To já, když jsem začínala jako mladá personalistka, běžela jsem hned po práci do baru, kde jsem dělala baristku a po práci baristky šup k tyči, kde jsem dělala ...ale to je jedno...mávne rukou Zina. Prostě jsem se otáčela a nestěžovala jsem si. 
 
Rozohní se:
A když už jsme u toho kouření, chtějí zřídit kuřárnu, zákaz kouření se nelíbí, ale zdá se jim, že peněz berou málo. Kdyby nekouřily, tak by ušetřily, baby. Takže kouřit, chlastat a šoustat, to by se jim líbilo.
 
Skočí do toho Vašek:
No, když už jsme u toho šoustání, tak by někteří zaměstnanci, asi tak 70%,chtěli mít aspoň na dvacet minut denně o pauzách přístup na porno stránky.
 
Zina se chytá za hlavu.
Kdo to napsal? 
 
Ina:
Asi ajťáci.
 
Zina:
No to je snad vtip!
 
Vašek:
Ne, ajťáci ne, za ty ručim, ty mají na pornostránky volnej přístup.
 
Zina:
Proboha! Využil už někdo nabídky na slevu bio potravin? Takovou mi to dalo práci dojednat ten kontrakt. 
 
Ina:
Nevyužil, holky v kuchyňce si říkaly, že s bio kuřetem za 500 Kč kilo jim můžeme políbit prdel.
 
Zina trochu plačtivě:
Nikomu se nezavděčíš. Takže co teda chtěj? 
 
Vašek:
Tramvajenku.
 
Zina:
Hm, tak tramvajenku dobře, taky někdy jezdím tramvajím, i když málo, protože jezdím do práce autem. Ale příspěvek na benzín zůstane, nevyšiluj, Vášo. Řekne rychle, když vidí, jak se Vašek kroutí. 
 
Ze satelitu, kde má Vašek na hypotéku domeček s manželkou a se psem tramvají do práce nedojede. Splacenýho má zatím jen toho psa a půlku blondýny. 
 
Zina:
Tramvajenku odsouhlasíme. A zaplatíme jim kurzy odvykání kouření. Někoho na to mám. A budou cvičit. Najmeme cvičitele. Pěkně ráno před prací ve fitness roomu. Já jim dám.
 
Ina:
Budou cvičit v pracovní době? 
 
Zina:
Budou, půlhodiny, ale udělat budou muset stejnou práci jako do teď a kdo to nestihne, ať je tady přesčas pro mě za mě. Dejte na job inzerát na cvičitele. Lepší bude chlap. Aspoň jim to zvedne náladu a výkonnost.
 
Vašek:
Zino ty jsi génius! Ale z čeho toho cvičitele zaplatíme. A nám zaplatíš nějakou cvičitelku? Zasměje se a mrkne na Staška dalšího chlapa v týmu.
 
Zina se usměje. To si piš! Tak jsme se zasmáli a jedeme dál.  
 
Zina:
Cvičiteli nabídneme nějaký menší plat a bonusy za to, když bude mít stoprocentní účast a ozdraví naše týmy. To nedá. Ďábelsky se směje. Už vidím tu účast a vymlouvačky. 
 
Vašek:
Cvičení bude povinné?
 
Zina:
Samozřejmě. Ale uvidíš, jak se budou vymlouvat, že nemůžou cvičit a nosit si omluvenky od doktora.
 
Ina:
Na menstruační bolesti.
 
Vesele se smějí všichni.
 
Zina:
No, tak. 
 
Napomene je Zina, to je už trochu přes čáru. Ale ve skutečnosti ji to pobavilo a vůbec se nezlobí, protože ona menstruaci ještě stále má a je přesvědčená, že díky svému spojení s ďáblem a díky hormonální substituci jí bude mít až do smrti. Pokud tedy někdy vůbec zemře, když je tak zdravá.
 
Zina:
A teď přejdeme k dalšímu bodu, co tam máme? Zeptá se a rozzáří se jako malá holčička.
 
Ina:
Kdo s kým chodí, kdo s kým spí.
 
Zina:
Takže, jak to vypadá s tím Michalem a Haničkou?
 
Vašek:
Sejmuli jsme jejich otisky prstů na chodbě, ale ke koitu podle našeho externího spolupracovníka HR specialisty na sexuální vztahy ještě nedošlo. Jen muchlovačka.
 
Zina:
Ona je vdaná a má děti, je to tak? Co na ní proboha vidí, vždyť je to taková vykulená koketa.
 
Stašek:
Má pěkný prsa.
 
Ina:
Ale prosím tě. 
 
Vašek:
Navíc mu to v kariéře moc nepomůže, myslel jsem, že vystartuje na Alenu.
 
Zina:
Hm, idealista, ale k těm babám z jurskýho parku se hodí výborně. Třeba na něj začnou žárlit!
 
Vašek:
Káča balí všechny. Od Břízy až po Maňátka.
 
Zina:
Hm, to je dost nečitelná strategie, co tím sleduje? Když Hrbcová píchala s obchodním ředitelem Doležalem, prostě jsme hned věděli, že se chce stát manažerkou prodeje a pomohli jsme. Vysílala jasný signály, a tak jsme jí mohli pomoc, ale co s Káčou? Zamyslí se.
 
Vašek:
Nevím, možná nic nesleduje a je to prostě jen taková malá děvka.
 
Zina:
Nebo je ještě nevyhraněná a nemá úplně jasno v tom, kam se chce kariérně posunout. 
 
Vašek:
To je ale velká škoda, je schopná. Trochu se u toho olízne.
 
Zina:
Tak s ní promluv. Pozvi jí na pracovní oběd nebo na skvoš a uvidíme.
 
Ina:
Zino, já ti to musím říct.
 
Zina: 
Co?
 
Ina:
Hrozně tě obdivuju, jak lidem pomáháš, jakou máš strategii a nic to nestojí a všichni jsou spokojení. 
 
Zina:
Když můžu, pomůžu, ale všichni spokojení nejsou a ani být nemůžou a ani nám o to nejde, jde nám o to, aby byli spokojení ti nejdůležitější a nejschopnější.
 
Ina přikývne. Je ráda, že má takovou učitelku.
 
Zina:
Je dvanáct, končíme a jdeme na oběd. A koukejte, ať jste aspoň ve tři zpátky, víte, že je ve firmě běžná půl hodinová pauza na oběd.
Jasně, přikývnou Zininy spratci a rozběhnou se za své stolečky. 
 
 
 
Zina odchází a u toho si prozvěvuje: 
Petruška je moje petrželka, Inuška je moje mrkvička a Vašek je můj celerek a já jsem jejich hospodyňka. Všichni zdravě rosteme a cvičíme, nádech výdech předklon, záklon. Trochu se u toho jako kočka protahuje. Ve výtahu narazí na ředitele Vondrušku.
Ahoj Pavle.
Ahoj Zinuško, ty jsi tak aktivní a čilá, vidím, že ani chvíli nezahálíš a i ve výtahu cvičíš. Ve zdravém těle, zdravý duch. Tak je to správně.
Poplácá jí spokojeně po rameni.
To si piš, papriko! Pomyslí si Zina a spěchá na oběd do veganské restaurace U humusu.