Sv. v Teplákovce 15.díl
Zina samozřejmě šílí.
Cítí, že se od ní Vašek a Ina trochu odtahují. Samozřejmě jsou to jen náznaky, sice stále předstírají nasazení, pokyvují hlavou, vykřikují: Jdeme do toho!, když přijde s něčím novým. Plní své úkoly a poslouchají její nářky, ale začínají být maličko formálnější a Zina dobře ví, že jí už neříkají úplně všechno.
Ale nevzdává se.
Dělá, že je se všema kamarádka, postává v kuchyňce a povídá si s holkama. Dokonce se jí podařilo roznést po firmě fámu, že se Berta pokouší zrušit cvičení se Sváťou a že spí s Vondruškou. Také tvrdí, že Berta má jen střední školu, tedy kdo ví, jestli je to střední škola, když se to jmenuje Mikešova akademie a vystudovala jí v Hrusicích. Bůh ví, co je to za vlastně za školu, rozhodně nemá žádné ekonomické, technické a ani humanitní vzdělání, anglicky jí nikdy nikdo mluvit neslyšel (Zaplať pán bůh! Dodává Zina) a na počítači, tak na počítači to dneska umí každej blbec...
Berta kupodivu cvičení se Sváťou zrušit nechce, je jí to jedno. Když si všichni udělají svojí práci jak mají, proč by si nezacvičili. Navíc to vnímá jako podporu svého principu nošení firemních teplákovek.
S Vodruškou samozřejmě také nespí. Zdá se jí, že trochu páchne, když se nadechne v jeho blízkosti, cítí psa.
Berta je velice čistotná a svůj kožíšek pečlivě udržuje čistý. Olizuje se několikrát denně jazykem, když se předtím zavře v jedné ze zasedaček a přesvědčí se, že jí nikdo nevidí. Všimne si toho jen Zina. Proč se tam zavírá? Pomyslí si. Ráda by tam nainstalovala kamery, ale protože teď všechno, úplně všechno jde přes Bertu, která všechno zvládá a o všem má přehled, stále se jí to nedaří.
Vondruška je spokojený, přehnaně chválí Bertu, aby popudil Zinu. Je to taktika z 53. strany černé manažerské strategie, která vychází jen samizdatem. Jmenuje se Rozesrat lidi mezi sebou tak, aby se nikdy nemohli spojit proti tobě. Je to dobrá taktika, ty, co jsou psychicky labilní vyřadí, ty, co v sobě mají potenciál nevzdávat se, posune a firmě se daří dál.
Zina se staví do role oběti a někteří jí už začínají i litovat.
Jen Morávková říká:
Neblázněte, vždyť je to pořád ta samá svině, jen jí teď zrovna někdo dává na prdel, to ale neznamená, že se nějak změnila.
No, jo, no...ale mně je jí líto. Kňučí Horáková. Docela jsem si s ní pěkně pokecala o chlapech. Víš, co, ona to taky nemá lehký. Ten její manžel je pořád pryč, o děti se stará chůva. Auto, který má tak ráda, se jí teď rozbilo a musí jezdit autem její mámy...
Zbláznila jsi se? Jiřino! Snad jí nelituješ!
A tomu autu svojí mámy musela dát udělat novej lak, aby se jí barvou hodilo k firemní teplákovce. A ještě se jí do toho rozbily ty samozavlažovací květináče. Hele, chápu, že bere víc peněz než my, ale zase má vyšší náklady. Zina je prostě oproti Bertě taková lidštější. Snad si nemyslíš, že Berta to myslí nějak dobře, když jde s náma jednou za měsíc na panáka? Sice nám zvýšila prachy, ale zas makáme jak šrouby, když přijdu domů, jdu si hned lehnout, palici mám úplně vyduněnou, už se nedokážu ani dívat na Růžovku, jak jsem vyřízená ...
To je pravda, taky jsem úplně hin, už jsem si nejmíň dva měsíce nepustila žádný porno.
No vidíš, je tohle nějakej život?
Hele i Malča říkala, že je Berta kariéristická svině.
Prosím tě, Malča je šéfka a vždycky jede s tím, kdo je nad ní.
Tak vidíš! Berta je nad ní a ona bertu zrovna nežere.
Nežere, ale proč asi? Protože jí Berta dává pěkně pokouřit a musí makat. Už dlouho jsem jí neviděla na netu, jak si prohlíží inzeráty na dovolenou, asi jí dává dost záhul. A ona je vždycky tak jako trochu s náma, a zároveň tak trochu s nima a čeká, co z toho vyleze.
Myslíš?
Nemyslím, to vím. Hraje to na obě strany.
Ona je ale taková lidská, myslím Malča, taková fajn holka.
Ale jo, to jo, dobře se s ní kecá a chlastá. Tak je to normální člověk. Má strach, že přijde o práci a kde by se ve svým věku chytala? Takový prachy jako má tady, jí už jinde nedaj. Prostě je to taková normální trochu vypočítavá kravka, no. Ale dělá to asi dobře. Už je tady dvacet let a ještě jí nikdo nevyhodil.
Myslíš? A Zina s Bertou jsou …
Nenormální krávy...
Píči to jsou.
Zapařený píči.
Nevyšukaný píči.
Hele, to neřikej, nevyšukaná píča jsem já. Jarda se mnou už vůbec nespí.
Ježíš, Jiřino. Vždyť jste už pět let rozvedený.
Já vím.
Pojď, než nás nachytaj ZetPéčka a rozesaděj nás.
Ty jsi vůl, Jířo, ZetPéčka. Směje se, až se prohýbá v pase.
Máme prodžekt. Jmenuje Golden ZetPéčko.
Ty jsi fakt magor, ale kdybych tě tady neměla, holka moje zlatá, tak bych se snad musela zbláznit.
Tak už pojď.
Obě se smějou a spěchají za komp, aby stihly normu.
Sváťa ukrytý v pytlíku s firemním čajem jejich rozhovor vyslechne a pomyslí si.
Něco na tom je. Bertě hoří chodidla a Zina, ta je jasná už od začátku.
Najednou cítí, jak se po něm natahuje něčí ruka a chce ho ponořit do horkého čaje.
Nééé, pomoc... Okamžitě se roztrhne a rozsype se po kuchyňské lince.
Do prdele, už ani ten čaj není to, co bejval ...Uslyší nasraný hlas, když ho utírá do mokrého hadru a hází do koše.
Zhmotnit se může až pozdě v noci a zlobí se sám na sebe, že byl tak neopatrný, když se dává pomalu zase dohromady mezi ostatními odpadky.
Když se pak plíží nocí ztichlou hlavní budovou slévárny, všimne si pootevřených dveří do zasedačky, nedá mu to a nakoukne tam. Na stole ve svitu měsíce sedí jako kočka Berta, olizuje se a tiše mňouká.
Tak takhle to je! Ten zlodoktor Votava zase proměňoval!
Všechno mu dojde.
Od nohou Bertě šlehají malé modré plamínky jako na plynovém sporáku. Sváťa se otřese, ten výjev je něčím naprosto děsivý. Co budu dělat? Musím se poradit, rozhodne se.
Vyjde ven z budovy a volá Nejvyšší Trojici.
Dej tu paseku do pořádku! Dostane jasný příkaz.
Ale jak? To mu už nikdo neřekne.
Neměli jsme ho nikam posílat. Rozčiluje se Svatá Trojice.
Má zvláštní dar, že kam přijde, tam to nějak rozesere. Říká Nejvyšší rozhodčí.
Je prostě moc lidskej. Měli jsme z něj udělat ikonu a zavřít ho do prosklený bedničky a jen ho ukazovat. Dodává
To ale nejde. Namítá Svatá Trojice. Vždyť víš.
Ah jo, povzdechne si Nejvyšší rozhodčí, to jsoucno, to je teda materiál!