Sv. v Teplákovce 4.díl

Dítě, které se narodilo jedné z koček, si v noci tajně odnesl do svého domu doktor Votava. Domníval se, že jde o jeho dítě. Byla to holčička a dal jí jméno Mařenka. Nikdo si toho nevšiml, jen Sv. v Teplákovce ho bedlivě sledoval. Jak asi tušíte, moc se mu to nelíbilo.

Holčička Mařenka rychle rostla, během několika týdnů jí bylo dvanáct let a pak se její růst poněkud zpomalil. Zřejmě jí doktor Votava začal dávat nějaké preparáty, protože si logicky nepřál, aby jeho jediné dítě zemřelo dřív než on. ( Z té představy mrazí!)

Maruška byla moc hezká a hodná, měla zelené oči a plavé skoro bílé vlasy, prostě byla celá Micka. Po Votavovi měla zálibu v přírodních vědách a pitvání mrtvých organismů včetně zvířat a lidí.

Je třeba říct, že doktor Votava byl hodný člověk, staral se o ní moc pěkně, naučil jí číst, psát, počítat, zasvětil jí do úvodu kvantové fyziky a logiky, sportovali spolu.

Matka jí nechyběla, Micka se k nim nastěhovala a vedla jim domácnost. Vypadalo to jako idyla. Zatím.

To bude malér, až se do ní někdo zamiluje, pomyslel si Sv.v Teplákovce. Vždyť ona je jen iluze! Byla neviditelná.

A neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Nikdo jí sice neviděl, ale přesto si jí jednou na zahradě všiml Jakub, syn generálního ředitele slévárny Vondrušky. On Mařenku nejen viděl, ale i se mu moc líbila.  Skamarádili se spolu na život a na smrt.

Jednou, když si kopali s míčem na zahradě, jí řekl:

Už mě nebaví dělat ve dvanácti letech marketingového ředitele, budovat kariéru, ve dne v noci myslet na firmu, pořád vymýšlet nějaké nové prodejní strategie, odjedu do Tibetu, abych duchovně dospěl. Tebe tady ale musím nechat. Na duchovní cestě musím být sám.

Mařenka přikývla.

Ale vrátím se pro tebe! Slíbil jí. 

Dobře, řekla, udělám ti na cestu svačinu. A odběhla do kuchyně usmažit řízky.

Zmizení Jakuba vyvolalo velký rozruch, matka plakala, otec zuřil. HR specialistka Zina musela vypsat výběrové řízení na nového marketingového ředitele. Policie byla bezradná a Neviditelná Mařenka nikomu nic nemohla říct, protože jí nikdo neviděl a ani neslyšel.

Po slévárně šla šeptanda, že šéfova syna Jakuba unesli a že je to trest za to, že ho udělal marketingovým ředitelem už v osmi letech.

Sv. v Teplákovce se chytal za hlavu. Čemu všemu ti lidé nevěří! Ale ani on nemohl nikomu nic říct. Jednak byl vázán tajemstvím. Jednak , kdo by věřil vyléčenému alkoholikovi, že Jakub odešel do Tibetu a jediný, kdo to může dosvědčit, je Neviditelná Mařenka, která je jen iluze.

Příběh se začínal zamotávat a Sv. V Teplákovce tušil, že se do nebe jen tak nevrátí.

Následují romantické záběry z Tibetu. Jakub stoupá do hor, Jakub si hraje s jaky, Jakub potkává budhistického mnicha a odchází s ním ještě výš do hor.

Tak čtvrtý díl, který je víc než poetický, končí.