Už zase jedu drakovi na hřbetě

 
Zase jedu drakovi hřbetě. 

Doufám, že to není nějakej slangovej výraz třeba na odvykačce nebo mezi gemblerama nebo mezi investorama. 

Zase jedu drakovi na hřbetě znamená, zase šňupu krek a někdy i paralen nebo prášek na praní, nejradši mám ten s aviváží s vůní mořskejch hub, po něm jsem slastnej a uvolněnej a můj mozek je prach (tady mělo bejt prak, ale překlep na prach je taky pěknej) moje srdce prozak ... nebo zase hraju automaty v tajný herně pod Bruntálskym zámkem ve sklepě, prodal jsme neznámému obchodníkovi s orgány již tři ledviny, dvě srdce a svoje třetí oko, který jsem měl na čele,ale nevěděl jsem o něm, a on mi ho okamžitě vydloubnul v obavě, že ho někdo předejde... nebo zainvestoval jsem do tureckejch akcií a je mi to jedno.

Já tím myslím, že je mi trochu líp, snad mě maličko opouští viróza a zablokovanej krk, a tak cejtím trochu příval energie, protože je ráno a moje hmotný já si ještě neuvědomilo, že má bejt nemocný, zablokovaný a unavený.

Zase jedu drakovi na hřbetě u mě znamená, baví mě sem něco psát.

Hurá, život je pěknej! Jsem beatník, kterej hledá práci. Život je dobrodružství a marmeláda ...přemejšlím z čeho ...napadly mě mozkový pleny, ale nevím, to je nechutný a asi to nemá hezkou barvu, i když já si mozek představuju jako malinu, jako něco hodně krásně červenýho s bublinkama ...nemůžu přijít na nic hezkýho z čeho by mohla bejt marmeláda, aby to nebylo nechutný a taky aby to nebylo sentimenální ...marmeláda z ranního nadšení, slunce, modrýho nebe, veselejch psů v parku a odpoledních chmur a existencionální nejistoty v podvečer při sledování prostřeno a znalostní soutěže, jak dobře známe česko a večerní dobíječka na čt art. Ale ta marmeláda je ostře červená s temnýma šarlakovýma (asi jsme chtěla napsat buď kraplakovýma, nebo šarlatovýma, ale pouštím podvědomí ze řetězu, protože si myslím, že jsem trochu surrealista) stínama a azurově modrejma pruhama z rána a celá září jako když se do ní opírá slunce a svítí i v noci v mym mozku a já jsem šťastná, protože zase jedu drakovi na hřbetě.

Vlastně nejšťastnější jsem, když mi v hlavě jedou vize a slova a já je můžu někam bouchat. Ideální platforma štěstí je pro mě ...internet!