Vánoce
Dneska v noci nám asi spadne stromek, předpoklad, že na něj kočka nebude skákat, protože jehličí přece píchá, nějak nevyšel. Růžový peříčkový boa (nebo je to spíš labutěnka), který jsem na něj pověsila jako řetěz a který připomíná kočičce hejna malejch růžovejch ptáčků a jejich peříčka, jsem už dala pryč, protože ho vždycky stáhla a dala si ho kolem krku, mrcha jedna a courala tady v něm, napudrovaná a ozdobená jako kdyby čekala, že přijde její fatální kocour a pozve jí na večeři do nějaký lepší restaurace, kde bude steak z myši za čtyři stovky a minerálka za dvě.
Tak teď tady pořád brousí okolo stromku, asi je pěkně naštvaná, že nemá to růžový boa, blblka nechápe, že sem nikdy žádnej kocour nepřijde a leze po všem, co je tak vysoko, aby se tam mohla připravit k definitivnímu skoku na strom...
Prý půjde k cirkusu, říkal Chrudoš, já říkám, že tam půjde možná už zejtra, jestli shodí ten strom. Jdu jí sbalit věci.
Navíc se ten stromeček nebezpečně naklání jako by chtěl padnout na zem na kolena k modlidbě. Ostatně taky co jinýho očekávat od vánočního stromku.
Zejtra mají přijít kamarádi, přátelé, hosté, podívat se na náš vánoční dvojstromek, protože z jednoho kmene vyrůstají dva kmínky, je to stromek, jak siamský dvojčata, dva za cenu jednoho. Jak svatá dvojice. Takže až zejtra přijdou přátelé bude tady klečet na kolenou opadaný smrček, na něm budou porozbíjené ozdoby a okolo bude chodit zmalovaná, přepudrovaná kočka v růžovém boa. Ještě že jsou to katolíci narozdíl od nás, tak strom snad pochopí a kočce odpustí
Ještě jednou vánoce
Tak jsem dala na vánoční stromeček všechny ozdoby, i ty, které jsem tam původně dát nechtěla, protože mi najednou přišlo líto, že se kašpárek celej rok těší, že bude viset na stromečku a nakonec nic...
Teď čekám, jestli to půjde takhle dál, že se půjdu k večeru líbat s poštovní schránkou u nás před barákem, aby se tam necejtila tak strašně sama.
Jdu do poezie - vejce v trojobalu připomínají zázračnou chvíli zrození, kosti v rybě zapíchnuté ve zranitelné sliznici, oběť a vykoupení
...vykoupení, no, to je slovo které připomíná hodně nakoupení.
JEŠTĚ JEDNOU VÁNOCE
Tak jsem dala na vánoční stromeček všechny ozdoby, i ty, které jsem tam původně dát nechtěla, protože mi najednou přišlo líto, že se kašpárek celej rok těší, že bude viset na stromečku ...Teď čekám, jestli to půjde takhle dál, že se půjdu k večeru líbat s poštovní schránkou u nás před barákem, aby se tam necejtila tak strašně sama. Jdu do poezie - vejce v trojobalu připomínají zázračnou chvíli zrození, kosti v rybě zapíchlé ve zranitelné sliznici, oběť a vykoupení ...vykoupení, no, to je slovo které připomíná hodně nakoupení.